Léčba psí láskou
Co je to canisterapie?
Canisterapie je terapie pomocí psů, název se skládá z latinských slov canis (pes) a terapie (léčba). Je to terapie, při které se využívá kontaktu se psem pro zlepšení psychického i fyzického stavu člověka a uplatňuje se také při výchově a vzdělávání. Ve světě se rozvinula v 50. letech 20. století, u nás až po roce 1990. Canisterapeutický tým tvoří psovod a pes, kteří absolvovali canisterapeutické zkoušky, na jejímž základě získá pes oprávnění pracovat a pomáhat. Musí se navzájem perfektně znát a plně si důvěřovat, je mezi nimi velmi úzký vztah a spolupráce.
K čemu slouží?
Slouží k pozitivnímu až léčebnému kontaktu psa a člověka. Využívá se ke zklidnění, soustředění a aktivizaci klientů při léčení. Pomáhá při obtížném navazování kontaktu s pacientem, při práci s apatickými pacienty, autistickými nebo postíženými. Pomocí canisterapie lze působit přímo na fyzický stav jedince díky vyšší tělesné teplotě psa než je teplota člověka a také pravidelných pohybů psího těla při dýchání. Dále působí příznivě v mnoha oblastech a to zejména v citových (hlazení, mazlení, komunikace se psem), rozumových (cílená hra, rozšiřování slovní zásoby), pohybových (házení míčků, jemná a hrubá motorika) a při relaxaci (duševní rovnováha, vliv na psychiku). Má podíl na zlepšení psychické pohody, pomáhá zvýšit koncentraci a uspokojuje potřebu tělesného kontaktu. Také přispívá k ochotnějšímu přístupu k rehabilitaci, k obnovení hmatových vjemů a uvolnění křečí. U dětí se hrou se psem rozvíjí motorická činnost a podporuje fantazie. Pes napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany a jistoty, je to důvěrník, kamarád a věrný společník.
Pro koho je vhodná?
Pro kohokoliv! Využívá se u dětí, dospělých i seniorů, u osob s postižením a u osob sociálně vyloučených. Canisterapie probíhá ve školských, sociálních a zdravotních zařízení.
Metody canisterapie:
- Aktivity za pomoci zvířat ,,AAA“ (Animal Assisted Activities) – Jedná se o společenskou činnost, přirozený kontakt zvířete a člověka. Cílem je zlepšení kvality života a přirozený rozvoj jeho sociálních dovedností. Nejčastěji se využívá v zařízení sociálních služeb a školských zařízení, méně často se tato metoda využívá ve zdravotnických zařízeních.
- Terapie za pomoci zvířat ,,AAT“ (Animal Assisted Therapy) – Jedná se o cílený kontakt zvířete a člověka s cílem zlepšit fyzický a psychický stav klienta a podpořit jeho léčbu nebo rehabilitaci. Nejčastějšími klienty jsou tělesně, mentálně nebo kombinovaně postižení lidé, krátkodobě i dlouhodobě nemocní a rekonvalescenti.
- Vzdělávání za pomoci zvířat ,,AAE“ (Animal Assisted Education) – Cílený nebo přirozený kontakt zvířete a člověka zaměřený na rozvoj sociálních dovedností, rozšíření výchovy a výuky (motivace k učení a osobnímu rozvoji). Klientelu tvoří žáci a studenti běžných škol, lidé s poruchami učení, chováním nebo komunikace.
- Krizová intervence za pomoci zvířat ,,AACR“ (Animal Assisted Crisis Response) – Přirozený kontakt zvířete a člověka, který se ocitl v krizové situaci. Hlavním cílem je odbourání stresu, podpora stabilizace psychického a fyzického stavu. Jedná se nejčastěji o evakuované osoby, oběti katastrof a násilí, v nemalé míře i o členy záchranných a dobrovolnických týmů.
Formy canisterapie:
Dle počtu
- Individuální canisterapie – Setkání jednoho klienta s jedním popřípadě více canisterapeutickými týmy. Výhodou je přizpůsobení programu podle individuálních potřeb, je možnost intenzivnějšího kontaktu se psem a snížení okolních rušivých vlivů.
- Skupinová canisterapie – Účastní se jí přiměřený počet klientů, aby pes, případně psi zvládli obejít všechny a nebylo to pro ně příliš vyčerpávající. Výhodou této metody je socializace, začlenění mezi ostatní, strhnutí se “davem”.
Dle programu:
- Návštěvní program – Jedna z nejpoužívanějších forem v ČR. Canisterapeutický tým dochází za klientem, ale může docházet i klient za canisterapeutickým týmem. Často se to odehrává v sociálních, zdravotnických a školských zařízeních. Protože se jedná o program s více klienty, je potřeba program dobře rozvrhnout a případně rozdělit klienty do více skupin.
- Pobytový program – Je zaměřen především na děti, někdy se mohou účastnit i jejich rodiče. Jedná se o krátkodobý či dlouhodobý pobyt v jiném prostředí. Nejdůležitějším aspektem této formy je téměř neustálý kontakt se psy. Samozřejmě se musí dodržovat pravidla a podmínky jako při jiných formách canisterapie. Zvýšená pozornost musí být věnována odpočinku psů, protože jsou s dětmi celý den (cílený kontakt i spontánní). Při odpočinku psa se zařazují jiné zábavné aktivity, nejčastěji se psí tématikou.
- Jednorázové aktivity – Jsou to setkání s delším časovým odstupem nebo opakované návštěvy, které trvají pouze předem určenou krátkou dobu. Často se této formy využívá ve školách, kde probíhá přednáška o canisterapii, kde se žáci dozví v čem je její přínos a tato teoretická část je prokládána praktickými ukázkami. U mladších dětí dochází k seznámení, jak se k psovi chovat a jak se o něj starat. Dále se využívá v ústavních a sociálních zařízeních, kde dochází především k narušení stereotypu. Pes předvede klientům, co všechno umí a oni si ho mohou pohladit, někdy si s ním i hrát. Tyto aktivity jsou určené i pro širokou veřejnost, probíhají pak obdobně jako na školách.
- Rezidentní program – Jedná se o nepřetržitý pobyt v zařízení nebo rodině. Pro klienty by byla tato forma nejlepší, pro psa nikoliv. Pes musí určitý čas strávit odpočinkem, což je velmi obtížné v zařízeních zajistit. Je nutné pro psa zajistit dostatek osobního prostoru a určit pracovníka, který se bude o něj bude starat a zajišťovat mu i aktivity mimo zařízení. V rodině se zase vybírá vhodný pes na základě klientova onemocnění a možností rodiny. Pes je po složení zkoušek postupně umisťován do rodiny a ta je proškolena o péči o psa, ale také o canisterapii a její aplikaci v praxi.